Okna, okenice, dveře, kování

Okna s okenicemi jsou očima domu. Jakmile vytáhnete okenní výplně a ponecháte pouze samotný okenní otvor, pochopíte, o čem mluvím. Čím precizněji jsou výplně s okenicemi provedené a čím detailnější je profilace rámů i příčlí, tím živější obraz domu se před námi náhle vyjeví. Naopak jakmile dojde k výměně oken za jednokřídlovou výplň pouze s rámem bez dalšího členění příčlemi, je to jako byste mu vylouply oči. Dům bude slepý (foto 5.43_a a 5.43_b).

Foto 5.43_a Průčelí domu s původními dřevěnými dvoukřídlovými okny dělenými příčlemi na menší tabulky, výplně jsou usazeny do líce fasády a venkovní křídla se otevírají ven. 

Foto 5.43_b Průčelí domu s novými dřevěnými okny. Výplně jsou jednokřídlové, bez dalšího členění. Otevírají se dovnitř a jsou usazeny hlouběji do okenního otvoru. Dům vypadá, jako by ani žádná okna neměl.

Banátské domy, jejichž fasáda byla opravována ve 20. – 30. letech 20. století, disponují převážně dvoukřídlými nebo čtyřkřídlými okenními výplněmi otevíravými dovnitř. Rám okna je spojen s dřevěným kastlíkem a s rámem usazeným na vnějším lící fasády. Ten nese dvoukřídlové žaluziové okenice. Ty se mnohdy pouze otevírají, někdy jsou rozdělené a ze dvou třetin je žaluzie ještě i výklopná. Okenní křídla i se žaluziemi jsou převážně opatřeny šmolkově modrou barvou, nebo barvou zelenou, nebo zelenomodrou. Okenice v letních měsících chránily interiéry domů proti přehřívání, v zimě proti nepřízni počasí. Většina okenic má pohyblivé žaluzie. Ty se vyklápějí či zavírají jednoduchým kovovým otáčecím mechanismem přikotveným ze zadní strany k jednotlivým lamelám okenice. Většina výplní disponuje rovněž původním historickým kováním v podobě rozvor s olivami nebo obrtlíky a zástrčemi. Závěsy výplní jsou zadlabávací s profilovanou kulatou nebo šišatou hlavičkou (foto 5.43_c a 5.44, 5.45).

Foto 5.43_c Příklad původního dvoukřídlového okna s příčlemi dělícími křídla na další tabulky. Tradiční modrý krycí nátěr. Výplň je usazena do líce fasády a venkovní výplně se otevírají ven. 

Foto 5.44 Příklad mladší okenní výplně asi ze 30. let 20.století? Výplň je trojkřídlá, dvě obdélná spodní křídla se otevírají ven. Horní obdélná výplň je výklopná. Křídla jsou krásně doplněna drobnějšími příčlemi a opatřena tradičními krycími nátěry v modrých a zelenkavých barvách. 

Foto 5.45 Další příklad historického dřevěného okna s horním vyklápěcím křídlem a spodními otevíravými křídly směrem ven. Rozmanitost členění dodávají oknu výjimečně tenké mírně ohýbané okenní příčle. 

Pokud okenní výplně ani žaluzie dlouhodobě neudržujeme průběžnými nátěry, v dlouhodobějším horizontu začne pomalu degradovat dřevní hmota. Slunce a jeho UV paprsky pak způsobují ztrátu části dřevní hmoty. Křídla i rámy pak ztrácejí svou pevnost. Pokud nejsou v suchu, ale jsou navíc vystaveny dlouhodobému působení vlhkosti a vody, snadno bývají napadené dřevokaznými houbami. Dalším nešvarem je špatné zavírání okenních křídel. Pokud je nezavíráme na všechny uzavírací mechanismy, ale například jen na jeden, rám křídla se takovýmto používáním lety zdeformuje – mírně se prohne a ostatní části výplně nejsou již tak přilnavé a začne jimi unikat teplo. Takto poškozená okna jsou ve většině příkladů určena k výměně. Jejich repase v případě velkého úbytku dřevní hmoty, v případě napadení dřevokaznými činiteli a mechanickou deformovaností tvaru není úplně přínosná a požadovaný výsledek nemusí být dobrý. Je třeba se rozhodnout k výměně okna (foto 5.46 a 5.47).

Foto 5.46 Často se u banátských domů setkáváme se zvláštní kombinací vnitřní okenní výplně usazené do kastlíkového dřevěného rámu vetknutého do okenního otvoru a do něj zavěšené dvoukřídlové okenice usazené v líci fasády. Vnitřní výplň je převážně čtyř křídlá, dvě spodní křídla a dvě malá horní otevíravá na provětrávání. Mezi křídly se nachází tzv. poutec, většinou býval zdobný.

oto 5.47 Původní venkovní okno s okenicí. Před tuto část fasády byla postavena veranda a ta posléze uzavřena okny i dveřmi. Okno se nalézá uvnitř verandy. Patrné detailní členění okenního křídla a rovněž žaluzií s lamelami a kovovými táhly pro pohyb a naklánění jednotlivých lamel.

Jaká okna mohu použít?

V současné době trh nabízí nepřeberné množství materiálů, z nichž se dají okna provést. Jednak je to plast, pak europrofily, eurohranoly, klasické dřevo, hliník, plastohliník, dřevohliník. V podstatě až na eurohranoly a klasické dřevo doporučuji ostatní výplně do banátských domů vůbec nevkládat z následujících důvodů:

1/ Protože se nejedná o tradiční materiál a navíc to není ani přírodní materiál. Nedokáže s původním režimem tradičního domu vůbec spolupracovat. Naopak, nespolupracuje vůbec. Plastová a hlinková okna jsou natolik těsná, že nepropustí vůbec žádnou vzdušnou vlhkost, která se v interiéru historického domu zcela běžně objevuje. Mírná netěsnost dřevěných okenních výplní a rámů způsobuje neustálou výměnu vzduchu a jeho proudění. Díky tomu, že se například nevětrá úplně tak, jak by bylo žádoucí, to znamená v případě plastových oken vlastně pořád, dochází k postupnému rozvoji plísní v místech, kde vzduch proudí velmi málo – za skříněmi, pod postelemi v rozích místností, provázené navíc silnou zatuchlinou. Toto může mít časem negativní vliv na zdravé a nezávadné prostředí uvnitř domu.

Foto 5.48 Další příklad dřevěných oken, které pocházejí z mladšího období, určitě poválečných. Rámy křídel jsou zdobeny soustruženým dřevěným dekorem, který můžeme nazvat vejcovec nebo perlovec.

Foto 5.49 Detail okenního závěsu. Jedná se o zadlabávaný závěs s kuličkou ve vrcholu. Rám okna zpevňuje kovový rohovník. Tento typ závěsů byl typický pro počátek 20.století.

Foto 5.50 Další detail okenního závěsu. Jedná se o starší typ ze druhé poloviny 19. století. Rohovník zpevňující dřevěný rám v rohové partii je propojen s oken do nějž se vsazoval hák.

2/ Dalším důvodem proč nepoužívat plasty, europrofily ani hliník je daná minimální šířka profilu pro křídla i pro rámy. A protože je poměrně široká oproti původním dřevěným rámům, tak i celá nová okenní výplň působí dosti mohutně. Má široký rám, který je přisazený ke špaletě okna, není do špalety vsazený. K rámu navíc přiléhá široký rám okenního křídla. Vizuálně se celá výplň výrazně zmenší a rozšíří se její okraje. Může se zdát, že jde pouze o estetickou záležitost, ale v podstatě rozšíření rámů i křídel do značné míry zhorší světelnost v místnosti. Banátské domy mají relativně malé okenní otvory, takže každý centimetr rámu navíc je zde skutečně hodně znát.

3/ Dalším důvodem proč odmítnout tyto materiály je nemožnost zopakovat původní profilace křídel, příčlí. Platové i hliníkové prvky jsou typově profilované, ale ne dle tradičních zvyklostí, ale tak, jak to dovoluje materiál samotný, a to zcela nepatrně, což pro účely našeho použití je nedostatečné.

Obr. 5.15 Provedení výměny dřevěného okna za nové okno dřevěné nemusí vždy ještě znamenat jeho správné usazení do okenního otvoru. Obrázek č. 2 ukazuje, že okenní rám je přisazen ke zděné špaletě okenního otvoru. Tím dochází ke zmenšení plochy na prosvětlení místnosti a navíc okno vypadá dosti masivně – je viditelný jednak okenní rám i okenní křídla. Zatímco obrázek č. 1 ukazuje, že okenní rám je z větší části zasekán do okenní špalety a přizděn. Tím se prosklená plocha mírně zvětší a výplň vypadá subtilněji – jsou viditelné pouze okenní křídla a malá část okenního rámu. U malých okenních otvorů každý čtvereční centimetr hraje významnou roli v míře světla vnikajícího do světnice. 

4/ Možná se můžete zaradovat, že plasty nebo hliníky nebo eurookna nemusíte udržovat a zůstanou stále stejně krásné. Toto je bohužel náš velký omyl. Plastové výplně se sice udržovat nemusí, ale ze zkušenosti víme, že tak do 15 – 20 ti let se u plastu změní vlivem UV jeho barva z čistě bílé na šedivou. V případě mechanického defektu rámu neuděláte už vůbec nic. Oprava je de fakto nemožná. S takovým oknem se bohužel musíte smířit nebo si pořídit další nová okna. U tradičních materiálů toto nehrozí. Naopak při dobré průběžné údržbě kvalitními nátěrovými hmotami můžete mít okna na své chalupě klidně i sto let. A to vzhledem k porovnání ceny a výkonu už stojí za rozmyšlenou, ne?

Nejlepším řešením jsou výplně v tradičním materiálu, to znamená ve dřevě. A je celkem jedno, jestli půjde o výběrový masiv, nebo o lepené profily, které zajistí, aby dřevo nepracovalo. Dřevo pro výběr oken musí být přirozeně dlouhodobě vysušené. Je vhodnější zvolit dřevo trvanlivější, tvrdé a ne smolné. Nejodolnější a asi nejvhodnější je jasan a jilm. Tyto dřeviny se ale dříve na okenní výplně nepoužívaly. Více smolné, přesto však rovněž kvalitní je modřínové dřevo, horší je již borovice. Smrk patří mezi horší dřeviny. Truhlář, který výplně provádí by měl mít základní znalosti o výrobě oken, kdy musí téměř zcela absentovat suky, dřevěné hranoly by mělo mít velmi mírné radiální letokruhy. Při výrobě nových výplní je samozřejmostí zopakovat původní profilace rámů, křídel i klapaček, stejně jako počet okenních křídel a v poslední řadě i členění spodních rámů pomocí profilovaných vodorovných příčlí.

Foto 5.51 Pohled na dvoukřídlovou lamelovou okenici kombinovanou s výklopnými křídly lamel. 

Foto 5.52 Pohled na dvoukřídlovou lamelovou okenici s vyklopenými křídly.

Původní banátská okna byla vždy jednoduše zasklená. Tento trend můžeme zopakovat, anebo přidat na kvalitě a provést okno se zdvojeným zasklením pomocí distančních rámečků a zasklení typu Ditherm. Při použití distančního rámečku je vhodné vybírat ty s nejmenší nebo střední šířkou, nevyžadují rozšíření rámu. Pro zasklení lze využít klasický tmel, anebo využít dřevěné profilované úzké zasklívací lišty. Vodorovné příčle mohou být v případě zdvojeného skla na něj nalepeny, a to jak z vnitřní, tak i z vnější strany, ovšem jejich profilace musí být zachována. V tomto případě typ zasklení může vypadat jako u eurookna a laik si je snadno zamění. Rozdíl je právě v síle rámů. Eurookna mají speciální systém rámů s vnitřními komorami zajišťující tepelné standardy, a proto je tloušťka rámů i rámů křídel skoro tak široká, jako u oken plastových. Zatímco okna vyrobená z masivu a eurohranolů mají rámy užší, podobný je pouze způsob dvojitého zasklení.

Co se týká kování na trhu je celá řada různého historizujícího kování, které by bylo možné použít. Nejvhodnější je využívat co nejvěrnější typy původního kování a nezapomenout, že typickým prvkem jsou kovové úhelníky tzv. rohovníky, které zpevňují rám okna v jeho rohových partiích.

Foto 5.53 Novodobé okno i s dřevěnou shrnovací žaluzií. Jedná se o výplň ze 70. nebo 80. let 20. století. 

Foto 5.54 Na starší dřevěné dvoukřídlové okno byla usazena novodobá svinovací roleta pro zastínění. Škoda, nejedná se o tradiční prvek, vzhledově dost poškozuje celek domu. 

Může se ale stát, že okenní výplně na domě jsou schopné obnovy a nevykazují žádné závažné defekty, které by tomu bránily. Mnohdy je obnova s ohledem na kvalitu dnešních dřevin, vhodnější, neboť staré dřevo je již vysušené, nesmolnatí a jeho tvar v rámci křídla je již ustálený. Mnohdy se vyplatí opravit i drobné nebo větší defekty jako jsou mechanicky poškozené především spodní partie křídel, nebo drobné vyhnilé plochy. Jak postupovat při obnově?

1. Očištění od nečistot

Prvním krokem je okno očistit od prachu, pavučin a dalších nečistot smetákem, vlhkým hadrem.

2. Mechanické, případně chemické čištění nátěrů

Následuje šetrné odstranění nátěrů až na samotné dřevo. Nejprve je dobré dřevo mechanicky vyčistit špachtlemi, cidlinami, horkovzdušnou pistolí, případně přebroušením jemnými smirkovými papíry. V případě, že se nátěry stále drží, je vhodné zkusit chemickou cestu, a tou je stírání hadrem namočeným v lihu anebo čpavkovou vodou. Po vymývání čpakovou vodou je nutné dřevo neutralizovat vodou s octem. Nedoporučuji louhování. Jednak je důležité znát poměry louhovací lázně, teplotu a čas, jak dlouho mohou být prvky namočeny. Následně se musí neutralizovat v lázni s octem. Problém je ten, že louh naleptává povrch a struktur dřeva. Povrch prvků je pak „chlupatý“ a jeho přebroušením se dostáváme stále hlouběji do struktury dřeva a tím celý prvek oslabujeme a navíc ho otevíráme. Proto, abychom dosáhli opět uzavření povrchu budeme muset provést více nátěrů.

3. Demontáž kování a jeho závěrečná povrchová úprava

Demontáž kování je dalším krokem, který by měl být před repasí proveden. I přesto, že bude kování dobře držet, je žádoucí jeho demontáž. Cílem je kování očistit od případných nátěrů a teprve pak ošetřit jeho povrch. Očištění můžeme provést rovněž mechanicky a rovněž lihem nebo čpakvovou vodou. Nezbytná bude následná neutralizace. Poté by se měl povrch ošetřit 2 x nátěrem tanátu, který pasivuje celý povrch a zamezí vzniku koroze. Po zaschnutí se povrch zafixuje Paraloidem a pak převoskuje např. Revaxem.

obr. 5.14 Vyobrazení části poškozeného rámu okenního křídla v jeho spodní partii. Při rozložení rámu lze poškozené části odřezat a vložit do něj nový kus vhodně propojený čepy s možností dolepení ploch vhodnými lepidly na dřevo. 

4. Doplnění dřevní hmoty – plomba, domodelování pryskyřicí, přilepení a zpevnění spojů, tmelení.

Po demontáži kování by mělo dojít k opravě mechanických defektů, doplnění chybějících částí dřevní hmoty případně ke zpětnému zpevnění spojů. Dřevo bylo spojováno na čepy do dlabů zajišťovaných kolíčky. Kolíčky lze opatrně odvrtat, případné klihové lepení rozlepit lihem. Nezapomeňte si jednotlivé části dřeva popsat, ať si je nezaměníte. Větší poškozené defekty dřevního rámu lze vyřešit odřezáním. Odřezání musí být provedeno zešikma, cílem je vytvořit šikmou plochu, na níž budeme dopojovat nový prvek. Nová část musí být provedena z kvalitního řeziva, vysušeného, stejného druhu, jako je původní rám. Musí být vytvořeny frézováním shodné profily. Spojení rámů může být provedeno opět na několik kolíčků za pomoci lepení buď klihem, nebo moderními vysokopevnostními lepidly na dřevo.

V případě, že nám kus dřevní hmoty chybí a z celkového profilu nám zbylo více jak 80% lze drobný defekt vyplnit speciálními dvousložkovými epoxidovými pryskyřicemi s přidáním pilin. Práce je s pryskyřicí náročnější a vyžaduje zručnost při nanášení a modelování chybějícího profilu.

Rozdělané spoje spojíme opět propojením dřevěným kolíkem, který lze zakápnout klihem nebo lepidlem. Ve finále lze úplně malé drobné defekty vyplnit tmelem, ale vždy by měl být probarvený. Při rozhodování zda tmelit, či zda raději doplňovat vlepováním dřevní hmoty, je vždy lepší doplňovat původní materiál. Tmel vždy po krátkém čase vypraská a začne se drolit. Není stálobarevný a špatně chytá barvu modřidel. Je více vhodnější pod nátěry krycími barvami. Vlepování dřevní hmoty se provádí buď pomocí dýh, dřevotřísek, úzkých ručně vyrobených třísek, nebo odřezků z masivu. Lepení by v tomto případě mělo být jednoznačně pomocí lepidel.

Foto 5.55 Fasáda domu prošla rekonstrukcí. Část původní štukové fasády domu zůstala zachována a obnovena. Ale kolem oken byl odstraněn původní zdobený rám a ten nahrazen naprosto cizorodým a esteticky nevhodným keramickým obkladem. Původní okna nahradilo jednokřídlové plastové okno doplněné moderní svinovací roletou s venkovním kastlem. Tímto směrem by se rozhodně oprava banátských domů neměla ubírat. Výrazně se tak poškozuje jejich vzhled a s tradičním řešením nemá nic společného.

Foto 5. 56 Nově osazené žaluziové okenice, které zopakovaly původní řešení okenic dokonce i s detailem kovových rohovníků v nároží dřevěných rámů. Takové řešení je pro zachování ducha domu ideální. 

5. Nátěr proti dřevokazným houbám a hmyzu

Jakmile máme celý prvek opravený a jsme před nátěry, je vhodné vždy přistoupit nejdříve k nátěru proti dřevokazným houbám a hmyzu. Na trhu existuje celá řada přípravků. Nejvhodnějším materiálem je Lignofix profi na lihové bázi. Tento krok není možné podceňovat a přeskakovat. Je velmi důležitý, časově i finančně nenáročný a výrazně prodlouží našemu dřevěnému prvku život.

6. Nátěry

Banátské domy mají své dřevěné prvky vždy opatřené krycími nátěrovými systémy ve šmolkově modré, modro zelené nebo zelené krycí barvě. Pro takto specifickou barevnou škálu je zapotřebí najít nejen vhodné odstíny, ale taky vhodný nátěrový systém. Asi by bylo dobré upustit od syntetických nátěrů, ale spíše se orientovat na olejové materiály. Sice dlouho schnou, ale výsledek po ručním nanášení je nezaměnitelný, specifický a autentický. Vždy by bylo vhodné opatřit je krycím nátěrem dvakrát a finální vrstvu použít zcela matný čirý olej, který uzavře povrch a prodlouží nátěrový systém. Vhodným nátěrovým systém je např. Osmo.

7. Montáž repasovaného kování

8. Průběžné následné ošetřování

Po určité době cca 1 rok od natírání by bylo vhodné nátěry opatřit malou vrstvou ochranného filmu. Zamezí stárnutí nátěrů, mírně zatáhne mikroskopické trhlinky nebo oděrky a ochrání dřevo. Jedná se o speciální nátěrové sady, kdy se nejprve prvek z venkovní strany otře od prachu a nečistot a teprve následně se potře balzámem a rozetře se na povrchu. Aplikování se může provádět při mytí oken. Výrazně se prodlouží životnost nátěrů. Přičemž časová nenáročnost je výhodou. Ochranné sady oken vyrábí celá řada firem, např. Remmers.

Foto 5.57 Venkovní vstupní dveře do domu. Historická výplň z přelomu 19. a 20. století. Rámová výplň s vystupujícími kazetami. 

Foto 5.58 Venkovní vstupní dveře do domu – rámová výplň se svlaky uloženým na rybinu.

 

 

Výše bylo popsáno, jakým způsobem repasovat okna, případně okenice. V podstatě stejným způsobem lze přistoupit i k obnově vstupních nebo interiérových dveří. Historické exteriérové dveře byly většinou plné, svlakové, ale modernější dveře již měly prosklenou horní část. Každý historický dřevěný prvek, pokud není zásadně poškozen, by měl být opraven. Dřevo je úžasný přírodní materiál a již s úcty ke stromu, který vyrostl, žil a byl pokácen právě proto, aby z něj byly posléze vytvořeny naše dveře, si zaslouží pietní přístup a pokoru. Chovejme se udržitelným způsobem, repasujem, opravuje, co nejdéle to jde!

 

 

Foto 5.59 Vstupní trojkřídla vrata do dvora a dveře. Brána je doplněna stříškou proti zatékání dešťové vody. Jedná se o novější truhlářský výrobek asi ze 70. nebo 80. let 20. století. Téměř u všech banátských domů se nachází již tento novější typ brány. Důvodem je rychlá degradace a časté používání, které zřejmě původní výplně rovněž poškodilo. 

O projektu

Tyto stránky byly vytvořeny s podporou MZV ČR v rámci projektu společnosti Člověk v tísni jako pomoc krajanské komunitě v Banátu s cílem zachovat architektonické dědictví pro další generace.

e-mail: Ivo.dokoupil@pinf.cz

Další weby

www.banat.cz
vše o turistice v krajanských vesnicích
www.stream.cz
dokumenty z Banátu na televizi Stream.cz
Facebook
skupina Architektura Banátu na Facebooku

Connect