Podlahy


Podlahy domů a jejich skladba hrají důležitou roli v souvislosti s množstvím vzlínající vlhkosti ve stěnách. Pokud jsou podlahy provedeny vhodně, výrazně se sníží nebo úplně zmizí problémy s vlhkostí a dům může bezproblémově fungovat. V opačném případě se dá očekávat dosti závažný problém.

Nestarší a nejtradičnější podlahy v banátských domech byly podlahy hliněné. Minimálně v prostoru kuchyně s otevřeným ohništěm a dymníkem se tento typ podlahy udržel po dlouhou dobu. V podstatě do té doby, než byl dymník zrušen, místnost přestropena a do kuchyně instalována kamna nebo sporák a na podlahu položena prkna. V obytných světnicích se pro lepší tepelnou pohodu instalovala dřevěná prkenná podlaha téměř od počátku. Skladba podlahy byla velmi jednoduchá. Suchý hliněný násep byl nasypán do místnosti mezi obvodové zdi, doplněn dřevěnými hranoly – polštáři, do nichž pak byly přibity dřevěné pochozí desky, lemované po okraji stěn jednoduchou okrasnou lištou, převážně trojúhelníkového tvaru. Tato skladba podlahy je pro neizolovaný dům s kamenným soklem nejideálnější. Proč? Vlhkost se postupně tlačí zespodu do domu. Projde přes násep a do dřevěných desek, přes mezery a přes dřevo se postupně dostane do prostoru místnosti, a to přes celou plochu podlahy. Protože byla okna dřevěná a topilo se zásadně v kamnech, v místnosti byla neustálá a přirozená cirkulace vzduchu. Pomocí komínového efektu odcházela vlhkost z místností pryč nejčastěji právě komínem. Tento typ podlahových konstrukcí mohl být poškozen pouze dřevokazným hmyzem. Pokud ale do starého domu místo dřevěných oken vložíme okna plastová a navíc zrušíme kamna, pak můžeme bezpečně očekávat zvýšenou vlhkost v místnosti, v obvodovém zdivu a v podlahách a následně bude docházet k většímu výskytu plísní. Tento problém je ale detailněji probrán v kapitole o oknech.

 

Obr. 6.16 Tradiční skladba dřevěné podlahy – zemina, hliněný prosetý násep s plevami, dřevěné hranoly jako polštáře a do nich natlučené dřevěné desky prkenné podlahy.

Foto 6.60 Banátské domy v obytných místnostech měly dřevěné podlahy uložené na dřevěné hranoly – polštáře, polštáře byly uložené do sypkého hlinitého a suchého náspu. Tento způsob podlah byl velmi prodyšný pro odvádění případné zvýšené vlhkosti v základech domu. 

Foto 6.61 Detail dřevěné podlahy s masivní nárožní lištou lemující její okraj. 

V mnoha domech byly tradiční dřevěné podlahy nahrazeny podlahami betonovými s vodorovnou hydroizolací, která bývala zařezávána do obvodových stěn. Pokud došlo u objektu k radikálnímu vodorovnému odizolování formou např. podřezání, nebo hlubokého zařezání hydroizolace do zdiva, pak problémy s vlhkostí se objektivně zlepšily. Byla vytvořena jakási vana, nad níž pak vlhkost nestoupá. Otázkou zůstává, jak budou v horizontu např. 100 let vypadat základy domů namáhané vlhkostí, která nemá kam odcházet. Ale protože každý člověk vnímá čas pouze v horizontu maximálně svého života, příliš se možnými problémy vzniklými špatně zvolenými stavebními technologiemi z dlouhodobého hlediska nezabývá. Nechává tak svým budoucím generacím odkaz, s nímž si budou muset poradit.

Asi největším problémem jsou betonové podlahy u domů, které nemají dobrou vodorovnou izolaci. U těchto objektů se problémy s vlhkostí objeví velmi záhy. U vnitřních i vnějších stěn dochází k degradaci omítek, k vytváření vlhkostních map, k tvorbě plísní a k degradaci stavebního materiálu. U tohoto příkladu nezbývá nic jiného než betonové podlahy odstranit a nahradit je podlahami prodyšnými. Tyto postupy můžeme uplatnit i v případě, že se z nějakého důvodu potřebujeme zbavit i staré dřevěné podlahy s násypem.

Foto 6.62 Detail dřevěné venkovní podlahy verandy. Veranda tohoto domu byla umístěna vysoké zděné podezdívce. Konstrukce nebyla ve styku ze zemní vlhkostí

Foto 6.63 Pohled do verandy domu. Původně otevřená veranda byla doplněna dřevěnými plnými výplněmi a okny. Podlaha byla vylita betonem. Strop podbit deskami.

1/ tradiční podlaha

Po demontáži starých dřevěných desek, případně i polštářů – hranolů, musíme zjistit, zda je násyp suchý. V případě, že je z nějakého důvodu zamokřený, musíme ho vybrat a odstranit příčinu vlhnutí a vnikání vody. Poté lze násep doplnit nejlépe ve stejném nebo velmi podobném materiálu. Musí být čistý, suchý, sypký. Poté vložíme do násypu opět dřevěné hranoly. Rovněž musí být suché, jejich povrch musí být hoblovaný a dřevo impregnované proti dřevokazným škůdcům. Nové desky by měly mít rozměry shodné s původními deskami. Důležitá je především tloušťka. Při malé tloušťce se mohou desky v zimních měsících, kdy se v místnosti topí a vzduch je suchý, smršťovat a prohýbat se. Naopak v letních měsících, kdy je vysoká vlhkost vzduchu se desky mohou roztahovat a vlnit. Desky by neměly být spojovány na pero a drážku, ale měly by být maximálně položeny na polodrážku. Mezi stěnou a podlahou by měla být mezera tak 2 – 3 cm, která by měla být shora zakryta podlahovou lištou. Je tam z důvodu smršťování a roztahování dřeva. Dřevěné desky by měly být přibity tradičně hřebíky. Lze je snadno vytáhnout. Čím opatřit povrch desek? Na trhu je velké množství podlahových přírodních voskových olejů bezbarvých nebo s různými pigmenty, které lehce zabarví povrch dřeva. Není vhodné natírat podlahy syntetickými přípravky a krycími nátěry. Vhodné nejsou ani laky s vysokým leskem a silnou vrstvou. Uzavřou povrch dřeva, což mu škodí. V dlouhodobějším časovém horizontu dřevo namáhané zespoda určitou vlhkostí a uzavřené shora silnou vrstvou laku začne degradovat. Oprava většinou je velmi časově náročná a výsledek nebývá esteticky uspokojivý. Proto je vhodnější provést výměnu prken a napustit je přírodním paropropustným materiálem, aby mohly přirozeně nasávat a naopak uvolňovat vlhkost.

2/ podlaha s moderními materiály pro násypy (Liapor, pěnosklo)

Když nejsme zastánci úplně tradičních řešení, můžeme místo násypu použít modernější materiály. Mezi ně patří např. Liapor, což jsou malé duté keramické kuličky nepravidelných tvarů. Ty dokáží nasát určitou míru vlhkosti i vody a postupně ji za příznivých podmínek uvolňovat zpět. Dalším materiálem může být pěnosklo. Jsou to drobné hrudky nepravidelných tvarů, které mají tepelně izolační vlastnosti a jsou právě do násypů vhodné pro zateplení podlah. Do takto vysypaných násypů vložíme opět dřevěné hranoly a dřevěné desky opatřené vhodným prodyšným přírodním nátěrem.

Foto 6.64 Sklep s cihelnou klenbou pod domem. Podlaha je hliněná, stejné podlahy bývaly v kuchyních s otevřeným ohništěm a dymníkem. 

Foto 6.65 Stará kuchyň banátských domů. Hliněná podlaha, dymník – velký komínový sopouch, který odváděl dým z místnosti, kde se vařilo na otevřeném ohni. Později bylo ohniště nahrazeno kamny s litinovými pláty na vaření. 

Obr. 6.17 Pro zajištění lepší funkčnosti a zvýšení tepelně izolačních vlastností podlahy je možné násep vyměnit za jiný materiál např. keramické granule nasávající vlhkost typu Liapor nebo pěnosklo, které dokáže podlahu i zateplit. Polštáře jsou usazeny do nového náspu jen částečně tak, aby mezi prkennou podlahou a náspem vznikla mezera. Tou případná vlhkost může lépe odcházet mimo podlahu do místnosti. 

3/ podlaha se vzduchovou mezerou

V případě, že máme podezření, že objekt je usazen v terénu s mírně zvýšenou vlhkostí a už jsme udělali všechna opatření proti odvodnění a vyšší vlhkost je ve stavbě i dále, je vhodné zamyslet se i nad podlahovými konstrukcemi a jejich skladbou. Spíše než jakýkoliv násyp by bylo vhodnější provést duté podlahy, které budou provětrávané. Podlahy bez násypu. Je nutné však dodržet několik pravidel, aby provětrávané podlahy fungovaly a naopak nepřinesly problémy. Začneme tím, že vybereme násyp do takové hloubky, abychom se nedostaly pod úroveň základu obvodových stěn, ani až úplně k nim. Rozvrhneme si, kde v prostoru budou uloženy hranoly – polštáře a pod nimi v rozmezí 60 cm vyzdíme zděné cihelné sloupy z ostře pálených cihel. Mezi trámem a cihelným sloupkem bude usazena dubová podložka. Hranoly budou usazeny na cihelné sloupky. Na hranoly budou přibity hrubé desky, čímž se vytvoří plná podlaha, na desky bude položen dřevěný rošt vyplněný izolační vatou zakrytou geotextilií. Rošt z hrubších hranolů bude zároveň sloužit i pro ukotvení pochozích dřevěných desek.

Obr. 6.18 Nejvhodnějším způsobem na provedení odvětrávaných a tepelně izolovaných podlahových konstrukcí je výše uvedená skladba. Násep by měl odstraněn, nahrazen prodyšnou vrstvou. Mohl by být i zcela vypuštěn a dřevěné hranoly by mohly být podloženy cihelnými komínky izolovanými od země podložením hydroizolační lepenkou. Důležité je, aby do dutiny pod podlahou mohl vnikat vzduch přiváděný přes obvodové zdivo. Průduch musí být nad úrovní venkovního terénu. Každý otvor – nádech, by měl mít svůj otvor – výdech, na opačné straně obvodového zdiva, ale usazený výše z důvodu zajištění tahu vzduchu. Otvory na fasádě je vhodné doplnit kovovou snímatelnou mřížkou. Přísun a množství vzduchu by se mělo regulovat v souvislosti s ročními obdobími. Pod podlahu nesmí vnikat zbytečně vlhký vzduch z důvodu zamezení kondenzace vody na dřevěných prvcích. 

 

 

 

A jak zajistit, aby prostor pod pochozí podlahou byl odvětrávaný?

Odvětrání musíme zajistit nasávacími a odvětrávacími průduchy vyvedenými přes obvodové zdivo na fasádu. Aby tento systém mohl fungovat, je nezbytné dodržet několik podmínek:

1/ Musí být zajištěn stejný počet nasávacích a odvětrávacích průduchů.
2/ Průduchy musí být umístěny zhruba naproti sobě.
3/ Nasávací průduchy musí být umístěny níže než ty odvětrávací; rozdíl mezi nimi musí být min. 1,5 m, aby byl zajištěn přirozený odtah tzv. komínovým efektem; čím výše však odvětrávací průduchy budou, tím bude systém fungovat lépe.
4/ Průduchy musí být zajištěny mřížkou, nejlépe kovovou, proti vniknutí hlodavců, ptáků, hmyzu.
4/ Tento typ podlahy lze aplikovat pouze tam, kde se podlahy nacházejí nad úrovní soklu obvodového zdiva fasády.
5/ Nádechové otvory musí být umístěny nad úrovní terénu, nikoliv pod úrovní.
6/ Výdechové otvory musíme zasekat v drážkách do obvodového zdiva.
7/ Doporučuje se, aby mřížky v otvorech byly otevíratelné a uzavíratelné, aby se daly regulovat. V případě horkého počasí by mohl horký vzduch pod podlahou kondenzovat, naopak v případě studeného vzduchu, by mohla podlaha promrzat. Ve všem je třeba najít míru.

 

 

Obr. 6.19 Půdorys skladby podlahou viz. obr. 6.18. Je nutné, aby dřevěné hranoly – polštáře nesoucí rošt byly situovány kolmo na ty stěny domu, kde se nacházejí otvory – nádechy a otvory – výdechy.

O projektu

Tyto stránky byly vytvořeny s podporou MZV ČR v rámci projektu společnosti Člověk v tísni jako pomoc krajanské komunitě v Banátu s cílem zachovat architektonické dědictví pro další generace.

e-mail: Ivo.dokoupil@pinf.cz

Další weby

www.banat.cz
vše o turistice v krajanských vesnicích
www.stream.cz
dokumenty z Banátu na televizi Stream.cz
Facebook
skupina Architektura Banátu na Facebooku

Connect