Proč opravovat domy šetrně a s citem?

Zamýšleli jste se někdy nad tím, proč lidé v současné době tak rádi cestují? Cestovatelé milují poznávat cizí země z několika důvodů. Cizokrajná příroda, přírodní unikáty, krásy planety Země to vše je pouze jednou dech beroucí stránkou cestovatelství. Druhou a neméně zajímavou stránkou jsou odlišné kultury, jejich zvyklosti, tradice a s tím související historie. Labužníkům dává ochutnat tradiční kuchyni, umělcům pak zase specifické projevy v malířství, sochařství, poezii, literatuře. Nedílnou součástí každé kultury jsou projevy stavitelské a architektonické, které dost podstatným způsobem určuje samotná příroda, její klima. Architektura a tradiční stavitelské formy vytvářejí svébytný kulturní prostor v přírodním prostředí. Toto všechno, když se propojí dohromady, vytvoří se vzájemným promísením specifická a jedinečná směsice vůní, barev a energie, která láká návštěvníky z dalekých krajů navštívit krajiny, o nichž si my domácí lidé myslíme, že jsou banální, nezajímavé, obyčejné. Náš každodenní monotónní život je pro nás samotné natolik všední, že zapomínáme na výjimečnost kolem nás, která podstatným způsobem ovlivňuje i nás samotné. Vytvořili ji z každodenní práce naši předci a stejně tak my ji tvoříme pro naše budoucí generace.

V současné době globálního sjednocování světa se potkáváme čím dál tím častěji s tím, že mizí projevy původní kultury a jsou nahrazovány unifikovaným projevem. Co mám na mysli? Třeba to, že hranolky se smaženou rybou si můžete tradičně dát u stánku v Londýně, ale taky třeba v Mexiku, Kanadě. To by možná ještě nebylo tak nejhorší, neboť rybu si Mexikánec může okořenit asi jinak než Asiat, horší je to právě v projevech architektonických a stavitelských. Stejné výškové objekty – mrakodrapy, najdete v Bejrútu tak jako na Tchajwanu nebo v New Yorku. Obdobně se i rodinné domy začínají objevovat v podobných tvarech a v unifikovaném vzhledu. Přestalo záležet na přírodních a klimatických podmínkách. Jak se to mohlo stát? Vývoj stavebních materiálů a stavebních technologických postupů šel za posledních sto let velmi kupředu a umožnil neohlížet se příliš finálním vzhledem objektu na klimatické podmínky. Samozřejmě že jisté rozdíly mezi stavbou u severního pólu a na rovníku tu i tak stále budou. To jsou ale extrémy. V současném stavitelství se používají celosvětově takové materiály, které neumožní svým dotvořením projevit specifického ducha dané kultury. Města i nová výstavba vesnic se začíná v různých koutech světa podobat jako vejce vejci. Za několik desetiletí nebude důvod cestovat za odlišnými kulturami, neboť všechno bude stejné, nebo přinejmenším podobné. Nebude důvod navštěvovat místa, která budou stejná jako ta, v nichž žijeme naše všední životy. Můžete namítnout, že i tak zůstane stará původní zástavba zachována a bude i nadále co obdivovat. Ale tímto tvrzením si nejsem tak úplně jistá. Má nejistota vychází z mé práce a z každodenní zkušenosti z téměř 20 ti leté praxe. Starám se o staré historické objekty a vidím, jak díky novým stavebním materiálům a technologiím historické objekty trpí , jak se nenávratně poškozují jejich konstrukce a jak se jim výrazně zkracuje životnost. Proč? Současné materiály a technologie nejsou připravovány na přírodní bázi, a proto je historické domy nejsou schopny přijmout a nejsou schopny s nimi spolupracovat.

 

A právě touto úvahou se dostáváme zpět k otázce „proč opravovat domy šetrně a s citem“. Tak si to shrňme:

1/ Proto, abychom neztratili ducha naší kultury, práci našich předků, abychom nezapomněli, kdo jsme a odkud jsme přišli. Abychom si udrželi tu jinakost, která nás vymezuje od ostatních.

2/ Proto, abychom nezkracovali nevhodnými stavebními materiály a moderními technologiemi život našim historickým objektům.

3/ Proto, abychom i nadále podpořili turismus, který nám přináší zisky a možnost pracovních příležitostí a to platí pro Banát dvojnásobně.

4/ Proto, abychom podpořili původní řemesla, jejich zachování, znalost. Abychom podpořili zaměstnanost v regionu.

5/ Proto, abychom se nezbavovali toho, co může být i nadále funkční. Proto, abychom se snažili žít udržitelným způsobem života a nezatěžovali planetu výrobou věcí a materiálů, které nutně k životu nepotřebujeme.

Budete mi i tak oponovat, že nemůžeme vše zakonzervovat a žít jako ve skanzenu. Ano, to nelze a není to ale vůbec ani potřeba. Potřeba je osvojit si pár základních znalostí o fungování historických objektů a pár pravidel, kterými je potřeba se řídit, aby život v historickém objektu byl pohodlný, komfortní, ale přesto aby neztratil nic ze své krásy a romantiky. Jak na to, to se dozvíte v jednotlivých kapitolách.

Obr. 1.1  Základní usazení banátských domů vůči komunikaci; štítem do ulice je dům označován jako dům štítové orientace; dům svou podélnou stranou orientovaný do ulice je označován jako dům okapové orientace.

Obr. 1.2 Hmotovou skladbou domu se rozumí jeho půdorys, výška zděných částí domů, tvar střechy, výška hřebene střechy a sklon střešních rovin. U banátských domů je půdorysná stopa domů obdélná, výška zděných částí domu je přízemní, tvar střechy je sedlový a skon střešních rovin je kolem 37°.

Obr. 1.3  Prosvětlení podkroví na domě okapové orientace – pouze na střešní rovině do dvora a ve štítech. V případě, že půda bude využita pro obytné účely, bude nutné prosvětlení střechy. Na domě okapové orientace by se prosvětlení mělo odehrávat ze šítu a ze střešní roviny směřující do dvora. Možnosti prosvětlení by měly být buď formou střešních oken nebo vikýřů se sedlovou nebo pultovou střechou. Podstatné je, aby hmota vikýřů byla vůči střešně proporčně „akorát“ velká. U domů štítové orientace by bylo lepší neprovádět půdní vestavbu vůbec, aby se do ulice neuplatňovaly střešní okna nebo vikýře. Nejvhodnější je provést přístavbu objektu.

Ještě než se budeme zabývat jednotlivými konstrukcemi a návody, jak objekty obnovovat, pojďme se ještě chvíli zabývat obecnými otázkami – vzhledem obce jako celku, jejím urbanismem. Základem každé obce je páteř hlavních komunikací ústící do centrální návsi. Náves je centrem obce a jsou zde umístěny ty nejdůležitější objekty – kostel, případně i hřbitov kolem kostela, obecní dům s obecním úřadem, kulturní dům, hospoda, obchod. Hlavní komunikace protínají obec od jejího začátku po její opačný konec. Hlavní cesty jsou např. v Gerníku mezi sebou propojeny řadou menších bočních uliček. Podél cest jsou usazeny domy a za nimi vyměřeny jejich dvory, např. v Rovensku i humna a záhumenní. Domy mají obdélnou půdorysnou stopu a jsou usazeny směrem do ulice buď svým štítem, nebo delší okapovou stranou . Mluvíme o štítové nebo o okapové orientaci (obr. 1.1). Domy mají svou specifickou hmotovou skladbu, což znamená, že mají určitou výšku – jsou přízemní a tvar střechy, převážně sedlový. Výška hřebene a sklon střešních rovin jsou více méně stejné na všech domech (obr. 1.2). Tyto náležitosti určují základní charakter a vzhled obce. Pokud doje k narušování tradičních měřítek, hmot a prostorového uspořádání nevhodnou zástavbou nebo nevhodnými doplňky či úpravami, jednoznačně se tím započne hroutit a poškozovat původní dochovaný urbanistický celek. Ten je pro návštěvníka tím prvním, co ho upoutá a dodá obci specifický charakter. Právě z tohoto důvodu by měla být dodržena základní pravidla, která by nepoškozovala celek.

Obr. 1.4 Štítová orientace domu a přístavby. Přístavba domu štítové orientace by se neměla odehrávat nástavbou a navýšením domu o celé jedno podlaží, ale měla by být provedena přístavbou v zadní části domu.    

Základní pravidla jsou tato:

1/ Neměnit hmotu domu nástavbou o celé jedno podlaží. Pro zachování charakteru místa je nezbytné zcela upustit od nástaveb. Zbývají domy jsou přízemní a nová vysoká hmota by mezi nimi byla zbytečně výrazná. Lze ale využít podkroví pro obytné účely zateplením půdy, provedením nových podlah, osazením nových oken do štítů, případně i střešních oken. (foto 1.3)

Foto 1.1 Dům okapové orientace – jeho obdélná delší strana je souběžná se silnicí.

 Foto 1.2 Dům štítové orientace – jeho štítová kratší strana je souběžná se silnící.

Foto 1.3 Dům navýšený o celé jedno podlaží. Nástavba proběhal asi v 70. -80. letech 20. století. Protože se dům nachází spíše v rozvolněné zástavbě a v meandrech potoka, jeho navýšení není v rámci celku až tak patrné. Situace by byla horší při hlavních cestách s pravidelně usazenými domy.

a/ objekt okapové orientace

Střešní okna by musela být umístěna směrem do dvora. V tomto případě lze provést i osazení menších vikýřů nejlépe pultových a nebo jednoho většího. Vše by se ale muselo odehrávat na straně směrem do dvora. (obr. 1.3)

Foto 1.4 Dům štítové orientace rozšířený novostavbou. Novostavba je přisazena kolmo v pravém úhlu k původnímu domu, a to při jeho boční fasádě. Pozitivní je, že je dodržena spíše drobnější půdorysná stopa, menší hmota novostavby, sedlová střecha stejného sklonu, výška hřebene, ale i další výrazové prvky tradičních banátských domů – okenice, krytina, výzdoba fasády a její barevnost. Vhodnější by bylo novou přístavbou prodloužit dům a napojit jí na dvorní štítovou stěnu. Nebyla by narušena historická obdélná půdorysná stopa původního domu. Díky užití tradičních prostředků na novostavbě však celkově dům nenarušuje prostředí obce.

b/ objekt štítové orientace

Zde by bylo vhodnější střešní okna do střechy neumísťovat vůbec, v krajním případě až do zadní části střechy směrem do dvora. Ani zde nedoporučujeme vikýře. Nejsou pro banátské domy typické, pohledově by se z ulice uplatňovaly a narušovaly by jednotnou střešní krajinu obce. Raději by v tomto případě bylo lepší provést kompletní přístavbu objektu jeho prodloužením ve stávající šířce domu i s navázáním střech.( obr. 1.4 a foto 1.4)

Foto 1.5 Dům štítové orientace. K původní hmotě domu (šedá barva zdiva) byla přistavěna nová hmota z cihelného zdiva a dům byl i mírně navýšen, změnil i tvar a sklon střešních rovin. Rozšíření objektu v tomto případě je nešťastné. Dům se nachází na centrální ulici a na něj navazují sousední domy drobného měřítka. Objekt v rámci celku působí mohutně, nepatří do daného prostoru. Narušuje původní hmotovou skladbu celku.

Obr. 1.5 Okapová orientace domu a přístavba. Přístavba domu okapové orientace by neměla být „natahována“ podél silnice, ale měla by být přisazena k nároží domu a měla by být vložena do dvora.

2/ Do veřejného prostoru neměnit půdorysnou stopu domu

a/ objekt okapové orientace

Většina banátských domů okapové orientace je usazena skoro na celou šířku parcely. Na dům navazuje pak již jen brána do dvora. Dům tedy není možno do šířky prodloužit. I kdyby bylo dostatek místa, nebylo by dobré obdélnou hmotu domu ještě více do ulice prodlužovat. V rámci ulice by vyrostla velká masa zdiva, což by v porovnání s ostatní zástavbou drobnějšího měřítka vypadalo nevhodně. Pokud to dovolí vnitřní uspořádání domu, doporučuje se rozšířit dům směrem do dvora v podobě kolmo nasazeného zděného křídla. Přístavba by se měla odehrávat v jedné z nárožních partií starého domu a měla by rozhodně mít sedlovou střechu zapuštěnou do střechy původního domu. Výška hřebene by měla být shodná s výškou původního hřebene střechy a sklon střešních rovin by měl být rovněž stejný. (obr. 1.5 a foto 1.5)

Obr. 1.6 Štítová orientace domu a přístavba by se rovněž neměla odehrávat přisazením a spojením nového objektu se starým směrem do ulice, ale pouze přístavbou směrem do dvora. Vznikly by neproporční hmoty domu netypické pro banátské vesnice


b/ objekt štítové orientace

Základní chybou je rozšiřovat dům štítové orientace směrem ještě více do šířky. Muselo by dojít k odstranění jedné střešní roviny a k vytvoření nové. Ta by měla jiný sklon než její opačná strana a navíc by byla i poměrně dlouhá, což by bylo naprosto v rozporu s tradiční skladbou. Přístavbu by bylo vhodnější realizovat protažením domu do dvora, a to v celé jeho šířce. (obr.1.6)

3/ Neměnit výšku hřebene střechy a tím i sklon střešních rovin směrem do ulice

Změnou výšky hřebene střechy se zákonitě mění i sklon střešních rovin. Stávající sedlové střechy mají mezi 45°- 50° sklon a jsou pro danou klimatickou oblast s ohledem na sněhovou zátěž nejvhodnější. Sníh se na střeše dlouho nezdrží, rychle odpadává. Z historického hlediska jde o ustálený sklon rovin, který tvoří specifický tvar a vytváří nezaměnitelnou siluetu obce ze vzdálenějších pohledů.

4/ Novostavby by měly být situovány v rámci vsi na místech a na parcelách po zaniklých domech. Jejich umístění v rámci parcely by mělo odpovídat původnímu usazení objektů tzn. nejlépe při komunikaci. (foto 1.6 a foto 1.7)

Toto jsou základní pravidla, na která by se nemělo při obnově a novému využití jednotlivých objektů zapomínat. Je důležité mít stále na paměti, že my i naše domy jsme součástí většího celku. A i když jsme pouze jednotlivci, hrajeme v rámci společenství podstatnou úlohu. Jeho poškozením nenávratně narušíme krásu a harmonii celku, ovlivníme tím výrazně své okolí.

(foto 1.8 a foto 1.9)

Foto 1.6 Dům štítové orientace. Původní veranda usazená podél domu byla rozšířena, zvýšena a téměř celá obezděna. To způsobilo výraznou změnu sklonu střechy. Protože se objekt nachází ve svahu a v rozvolněné zástavbě, tak se jeho přistavěná veranda v nadměrné hmotě výrazně uplatňuje do okolí. Naddimenzovaná hmota není k hmotě domu proporční a v rámci celku působí rušivě. 

Foto 1.7 Tentýž dům jako na foto 1.6 při pohledu na průčelí.

Foto 1.8 Dům okapové orientace navýšený o celé jedno podlaží, do ulice po celé délce je situována lodžie.

Foto 1.9 Tentýž dům jako na foto 1.8, celkový pohled na navazující zástavbu. Již z dálky je patrný nárůst hmoty narušující souvislou výšku hřebene střech a původních hmot historických domů.

O projektu

Tyto stránky byly vytvořeny s podporou MZV ČR v rámci projektu společnosti Člověk v tísni jako pomoc krajanské komunitě v Banátu s cílem zachovat architektonické dědictví pro další generace.

e-mail: Ivo.dokoupil@pinf.cz

Další weby

www.banat.cz
vše o turistice v krajanských vesnicích
www.stream.cz
dokumenty z Banátu na televizi Stream.cz
Facebook
skupina Architektura Banátu na Facebooku

Connect