Omítky, zdivo, štuková výzdoba, barevnost fasád
Fasáda domu je to, co každého procházejícího upoutá na první pohled. Není to plot, brána ani střecha. Je to fasáda domu, jeho tvář. To, co komunikuje s okolím. Fasádou vlastník reprezentuje sám sebe, prostřednictvím více či méně nákladné dekorativnosti, nebo zopakováním soudobých módních trendů. Fasáda sestává ze zdiva, omítek, štukové výzdoby a barevného řešení . V banátských vesnicích se vyskytují domy s úpravou fasád ve 20. – 30. letech 20. století a potom domy s modernizovanými fasádami z období 70. let 20. století. Z hlediska historického i architektonického jsou hodnotnější domy ze starší úpravou, z meziválečného období, neboť kromě velmi rustikální a velmi dekorativně kvalitní štukové výzdoby jsou zhotoveny tradičními vápennými technologiemi. Podívejme se jakým způsobem opravovat právě tyto fasády (foto 3.18 a foto 3.19).
Foto 3.18 Dům okapové orientace s novější úpravou fasád keramickým obkladem. Barevné kachle jsou vyskládány do dekorativního vzoru. Úprava fasády proběhla v průbhu 70. – 80. let 20. století.
Foto 3.19 Dům okapové orientace se starší výzdobou fasády, která prochází průběžnou rekonstrukcí při zachování původních štukových prvků i jejich rozvrhu. Způsob výzdoby odpovídá období 20. – 40. let 20. století.
Fasády domů jsou opatřeny pouze vápennými omítkami s hladkou štukovou finální vrstvou. Následně jsou opatřeny vápennými bílými nátěry, pouze výjimečně se šmolkově modrými detaily květin, srdcí, atd. Plochy nad soklem jsou pojednány velmi bohatou štukovou výzdobou. Na nárožích v podobě kvádrovaných polopilastrů podpírajících profilovanou štukovou římsu pod štítem. Okenní otvory jsou zdobeny plochou a tvarově složitě prolamovanou šambránou, pod okny se nachází podparapetní obdélná deska s paprskovitými nutami. Soklová omítka je velmi tvrdá a hrubozrnná. Je zbarvena do šeda a při bližším ohledání je patrné, že do malty byly přidávány uhlíky popela pro zajištění vhodnějších vlastností soklové partie proti vzlínající vlhkosti. Nezbytnou součástí uličních fasád jsou jejich okenní výplně s okenicemi, kterým se ale budeme věnovat v jiné kapitole. Fasády těchto domů vydržely do dnešních dní relativně v hojném počtu. Důvodem je fakt, že materiály, které byly na fasády aplikovány, jsou tradičními stavitelskými materiály používanými celá staletí. Z přírodních materiálů postavený dům s nimi dokáže velmi dobře fungovat a funkčně se vzájemně podporují a prodlužují si životnost (foto 3.20, 3.21).
Foto 3.20 Detail štukové výzdoby fasád ze 30. let 20. století. Mezi okny jsou patrné pilastry s dekorovanou hlavicí a s odstupňovanou patkou. Plochá šambrána kolem okna je výrazně zdobena v horní
i spodní části okna.
Foto 3.21 Štít domu s úpravou fasády ze 30. let 20. Století. Detaily výzdoby jsou zvýrazněny šmolkově modrým fasádním nátěrem.
Mladší úpravy fasád, především ze 70. let 20. století, využívaly při své opravě již tvrdé břizolitové omítky. Došlo k rozšíření okenních otvorů a k usazení nových okenních výplní. Původní dekorativní štuková výzdoba byla odstraněna a nahrazena novou výzdobou v jednodušším provedení. Dům si sice ponechal svou původní historickou hmotovou skladbu – půdorys, měřítko, výšku, hmotu a sklon střešních rovin, ale jinak byl modernizován. Novější úpravy fasád způsobily ztrátu autentické velmi malebné barokizující rustikální výzdoby, která byla svého času pro banátské domy typická. Jak opravovat starší typ fasád?
Nejprve je nutné se rozhodnout, zda budeme fasádu pouze opravovat, nebo zda se fasáda bude provádět úplně nová. V případě, že jsou omítky i štuky natolik poškozené, že jejich oprava není možná, je nutné před zahájením odstraňování všech omítek provést několik důležitých věcí. Zaprvé je nutné provést fotografickou dokumentaci celku a pak i jednotlivých detailů štukové výzdoby, říms, atd. Poté by se měly některé štuky zaměřit a zkreslit i s jejich detaily a odskoky, stejně tak i římsy. Měly by být provedeny šablony pro vytažení vodorovných prvků, především říms, případně formy pro odlití menších dekorů.
Po odstranění celých omítek by se měly vyškrábat spáry do hloubky cca 3 cm, a zdivo by se mělo vyčistit vodou od prachu a nečistot. Vypadané zdivo by se mělo doplnit ve stejném materiálu, tedy kámen za kámen, cihla za cihlu, atd. Pro doplnění by se měla použít malta na shodné bázi, jako jsou stavěny obvodové stěny domu. Nové zdivo se lépe propojí se zbytkem a nebude docházet k separacím nové plomby v krajním případně až k jejímu vypadnutí. Pak by mělo následovat omítání. Základem je zajistit si dostatečné množství hašeného vápna, které by bylo uleželé v karbovně minimálně dva roky. Poté by se mělo provést našpicování, jádrová omítka a štuk. Není žádoucí, aby nové omítky byly vyrovnané, naopak bylo by vhodné, kdyby omítky byly nanášeny v menších tloušťkách a snažily se kopírovat nerovnost povrchu. Není vhodné nanášet omítky do latí a vyrovnávat je. Jistá míra křivost bude i nadále evokovat historickou podstatu domu, daleko lépe bude lahodit oku, než přísně a stroze nanesená omítka. Historický objekt by neměl být spravený tak, aby vypadal jako novostavba. Doporučuje se užívat dřevěná krátká hladítka. Veškerá štuková výzdoba by se měla na fasádu vrátit v původním rozvrhu. Nemělo by docházet ke zjednodušování profilací a tvarů. Římsy by se měly vytahovat nově v šablonách na kolejnicích. Šambrány by měly být vytahovány do předem zhotovených dřevěných rámů z překližek vyřezaných do původních obrysů (foto 3.22).
Foto 3.22 Detail zdobení okna s plochou šambránou, pod oknem patrný vystupující obdélník s paprskovitou rozetou – typický prvek výzdoby banátských domů.
V případě, že se rozhodne o opravě fasády, mělo by se postupovat takto:
Po výstavbě lešení by se měla fasáda projít a omítka poklepem vyhodnotit. V případě, že je dutá, pak je vhodnější její odstranění a nahrazení novou vrstvou. Soudržné omítky je možné zachovat, pouze bude nezbytné opatrně z nich seškrábat nátěry. Poté by mělo dojít k vyčištění zdiva a vyškrabání spár. Bude následovat čistě vápenný podhoz a pak jádrová omítka. Plnivo do malty by mělo co nejvíce svou velikostí odpovídat plnivu v původních omítkách. Po vyzrání zapravených děr po poškozených omítkách by mělo dojít k přeštukování jemným vápenným štukem. Následovat by měla aplikace fasádní barvy na vápenné bázi, nebo barva čistě vápenná v bílém odstínu. Malta na soklu by měla mít rozhodně hrubší plnivo, tak aby vyhlížela jako původní hrubozrnné omítky. Proto, aby se vylepšily vlastnosti omítky proti vzlínající vlhkosti, bylo by vhodné dle tradičních zvyklostí přidat do malty uhlíky z popela. Malta pak příjemně zašedne a bude dlouhodobě držet svou barvu. Omítku stejně jako vápenný nátěr by bylo vhodné trochu vylepšit co do pevnosti, proto se do malty může přidat cement nebo ještě lépe trasové vápno, ale v minimálním množství. Poměr by měl být 1 díl vápna, 3 díly písku z tohoto množství malty by padesátinu měl tvořit buď cement nebo trasové vápno. Použití cementových omítek není pro historické objekty vhodné. Čistě cementové malty jsou velmi tvrdé a nedokáží propouštět vodní páry uvízlé ve zdivu. Ve zdivu se tedy zvyšuje vlhkost, která následně degraduje zdící materiál. Cementové omítky jsou navíc velmi tvrdé a přilnavé. Když je zapotřebí je odstranit, mnohdy se dají odloupnout pouze za cenu vytržení i kusu zdícího materiálu. Největší problém s vlhkostí se neobjevuje ani tak na fasádě samotné, jako v interiéru, kde dochází k plesnivění stěn, k hnilobě podlahových konstrukcí a k zatuchávání místností. Z těchto důvodu se u historických staveb vůbec nedoporučuje cementové omítky nebo různé pytlované směsi vůbec používat. Tradiční způsob obnovy vápenných fasád je výhodný v tom, že si vápno můžete nahasit sami, výroba je velmi jednoduchá a hlavně levná. Máte jistotu v tom, že objekt bude přirozeně fungovat. Navíc defekty způsobené vápennými omítkami se dají velmi jednoduše opravit při běžné každoroční údržbě a opravované části nebudou na první pohled viditelné (foto 3.23 a 3.24).
Foto 3.23 Dům okapové orientace s výzdobou fasády ze 30. let 20.století. Čistě bílá barva a jemnost profilací štukových prvků dokáže pomocí světla, stínu a polostínu krásně vymodelovat, jemnou, přesto plastickou fasádu.
Foto 3.24 Detail členitého zdobení štukových fasád. Některé prvky se zde objevují zcela ojediněle oproti ostatním fasádám.
Štukové prvky jsou kapitolou sami pro sebe. Původní štuková výzdoba je na banátských domech velmi krásná, malebná, ručně zpracovaná, místy i příjemně zvlněná, což jí dodává na rustikálnosti. Je z ní poznat její stáří a hravost, dokládá potřebu našich předků zestetizovat si své přirozené prostředí. Štukové prvky jsou zjemnělé celou řadou profilací a odskoků, které na jinak bílé fasádě vytvářejí hru světla a stínu. Tím prohlubují plochu fasády a dodávají jí na perspektivě a hloubce. Právě proto by se neměly štukové prvky zjednodušovat a naopak by se měly obnovovat v původních profilacích, i když je to časově náročné a klade to důraz na řemeslnou zručnost. Ale výsledek obnovené fasády se vyplatí. Ani štukové prvky, pokud jsou soudržné, není třeba odstraňovat a provádět znovu. Stačí jen očistit jejich povrch a profilace s odskoky od druhotných nátěrů a pak chybějící části doplnit štukovou vápennou maltou s jemně prosátým pískem. Když chybí větší části štuků je nutné je ručně domodelovat a měly by být provedeny co nejpodobněji původním. V případě větších úseků chybějících říms je dobrou pomůckou vytvoření si šablony z překližky, kterou se nahrubo nahozená malta profiluje pojížděním na kolejnicích z desek přibitých na fasádu. Po vyzrátí hrubé malty by mělo přijít přeštukování a pak nátěr.
Barevnost banátských fasád z meziválečného období byla, jak již bylo řešeno výše – většinou bílá, pouze lokálně byly některé štuky zvýrazněné šmolkově modrým odstínem. Při novějších úpravách byla místo bílé barvy použita i jiná barevnost typická pro jiné prvky na banátských domech, např. sytě zelená nebo sytě modrá. V případě starších nátěrů se vždy jednalo o nátěry čistě vápenné. V dnešní době je na trhu celá škála fasádních barev. Při použití fasádních omítek je důležité použít prodyšné nátěry – na bázi vápna nebo silikátů, které napomohou z maltoviny odvádět případnou vlhkost, která se ve zdivu objeví. Naopak zcela nezbytné je odmítnout omítky silikonové nebo akrylátové. Pevně uzavřou povrch a nepropustí vodní páry. Velmi rychle začnou pod nimi degradovat vápenné omítky. V případě, že spojíme cementové omítky a opatříme silikonovým nebo akrylátovým nátěrem, můžeme si být jisti, že jsme si zadělali na velký problém. Dost podstatně můžeme dům změnit finální zvolenou barvou omítky. Nejvhodnější je i nadále pracovat s tradičními barvami banátských vesnic. Novodobé moderní barvy jako např. sytě červené nebo fialové jsou jednak nevkusné a jednak na starých objektech vypadají přinejmenším komicky. Narušují ráz vesnice a mnohdy vypichují, co by mělo být skryto (foto 3.25 a foto 3.26).
Foto 3.25 Novodobá oprava fasády spočívala nejspíše v opravě omítek a v následně provedeném nátěru. Nátěr sytě červený je soudobá moderní záležitost, která se do banátských vesnic na historické objekty nehodí. Není tradiční barevností, příliš zdůrazňuje hmotu domu a příliš na sebe upoutává pozornost, což není vždy zcela žádoucí.
Foto 3.26 Novodobá úprava fasády s tmavě fialovým fasádním nátěrem vyhlíží v banátských vesnicích rozpačitě a nepatřičně.
A jak je to se zateplením? Zateplovat konstrukce venkovních obvodových stěn, které jsou širší než 45 cm, je z fyzikálního hlediska naprostý nesmyl. Zateplování není vůbec účinné, efekt se nedostaví. Konstrukce zdiva širší než 45 cm je sama o sobě dostatečná pro zajištění tepelné pohody. Jakmile zateplíme kamenný dům nebo dům z vepřovic, případně hliněných stěn, dostaví se obdobný efekt jako u cementových omítek, ale v mnohem kratším časovém horizontu. Vlhkost v konstrukci nemá kam odcházet a bude kondenzovat pod zateplením. V těchto místech je nezbytné počítat s rychlým rozvojem plísní. V interiéru se rovněž velmi brzy objeví plísně, omítky v interiéru začnou být vlhké, může docházet k problémům s dřevěnými podlahami. Musíme se připravit na to, že místnosti budou neustále zatuchlé, stejně jako veškeré textilie v místnostech. Průběžné větrání v tomto případě moc nepomůže. Navíc se stálým větráním úplně vytratí efekt, proč jsme objekt zateplovali. Bez významu není ani skutečnost, že na rovné a zateplené fasády se nepodaří v žádném případě provést kopie rustikálních štukových prvků. Můžeme je sice doplnit prvky z polystyrenu, ale jejich profilace nebudou tak početné, a jejich hrany budou příliš rovné – nezvyklé a cizí na fasádách v lidovém prostředí (foto 3.27 a foto 3.28).
Foto 3.27 Fasády banátských domů byly zvýrazňovány a dekorovány štukovou výzdobou výhradně na straně směrem do ulice. Zbývající fasády byly opatřovány pouze hrubou utahovanou omítkou s finálním vápenným nátěrem.
Foto 3.28 Dům prošel v nedávné době rekonstrukcí. Omítka na průčelí vyhlíží jako dobře provedená, je jen škoda, že nebyly obnoveny štukové prvky v podobě rámů kolem oken a dekorů na nárožích. Fasáda vyhlíží prázdná a bez dekorů i jako plochá. Není zde kromě římsy žádný další prvek, který by pomohl docílit plastičnosti plochy.
O projektu
Tyto stránky byly vytvořeny s podporou MZV ČR v rámci projektu společnosti Člověk v tísni jako pomoc krajanské komunitě v Banátu s cílem zachovat architektonické dědictví pro další generace.
e-mail: Ivo.dokoupil@pinf.cz
Další weby
www.banat.cz
vše o turistice v krajanských vesnicích
www.stream.cz
dokumenty z Banátu na televizi Stream.cz
Facebook
skupina Architektura Banátu na Facebooku