Komíny, střecha, krov
Střecha s komínem tvoří korunu každého domu. Mnohdy jsou viditelné ještě dříve, než samotný dům schovaný v zástavbě stavení. Odmyslíme –li si spodní obytné části domů i celých vesnic, tak střechy vytvářejí svébytný prostor, kde čas plyne jinak, kam zalétají holubi a sluní se kočky. Je to prostor dalek hašteřivých pletich. První s čím se pocestní putující krajem od vesnice k vesnici setkají, jsou právě střechy vesniček usazených v krasových údolích nebo vyrůstajících na hřebenech. Střechy banátských domů jsou téměř bez výhrady sedlové se zděnými nebo dřevěnými štíty. Někdy nad štítem má střecha tvar polovalby. Převažující krytinou střech je pálená drážkovaná taška, ale i plechová krytina v plátech. Právě tato materiálová a konstrukční jednotnost vytváří z dálkových pohledů velmi kompaktní a harmonickou střešní krajinu sídel. Sedlová střecha je nejužívanější typem prověřeným staletími a pro dané klimatické podmínky asi nejvhodnější. A proto se střechám i krovům vyhýbaly časté úpravy a větší zásahy, zůstávají po staletí neměnné, protože byly funkční. Proměnou prochází jen střešní krytina. Z tohoto důvodu není vůbec nutné tvar původní střechy domu měnit.
Foto 4.29 Bígr, pohled na střed obce. Charakteristickou krytinou sedlových střech banátských domů je pálená drážkovaná taška. V levé části fotky patrný u dvou objektů jinak barevný typ krytiny, což způsobuje narušení jednoty celku.
S tím souvisí i dřevěná soustava krovu. Převážná část krovu nad obytnými domy jsou krovy dřevěné vaznicové se stojatými sloupky v plných vazbách doplněná pásky. Většinou se jedná o krovy vztyčené nad domem v době jeho výstavby, tedy v polovině 19. století. Pokud do střechy nezatéká, je zajištěno přirozené provětrávání, pak je dřevo ochráněno a může vydržet další staletí bez zásahů. V případě, že do střechy zatéká, vytváří se podhoubí pro rozvoj dřevokazných hub a hmyzu a v krátkém čase dochází k poškození dřevěných prvků. A jak přistoupit k opravě poškozeného krovu? (foto 4.30 a 4.31)
1. Výměna celého krovu
K výměně celého krovu za nový se přistupuje pouze tehdy, je – li minimálně 70 % krovu v havarijním stavu. Je to moment, kdy každý dřevěný prvek je z poloviny napadený dřevokaznou houbou nebo hmyzem. Po statické stránce již neplní svou funkci. Hlavním hlediskem obnovy je zachování původního tvaru střechy, výšky hřebene a sklonu střešních rovin. Typ krovové konstrukce již může být proveden soudobými konstrukčními systémy i soudobým spojovacím materiálem. Jen je nutné dbát na to, aby dřevo bylo přirozeně vysušené a zdravé.
Foto 4.30 Pohled na krov obytného domu. Jednoduchá konstrukce krokví rozepřená horizontálním hambálkem.
Foto 4.31 Pohled na krov obytného domu. Jednoduchá konstrukce krokví rozepřená hambálky je navíc doplněná středovou průběžnou vaznicí, kterou podpírá soustava stojatých sloupků.
2. Výměna prvku za prvek
Při větším rozsahu napadení krovu, které je ale menší než 70% z celku, nemusíme nutně měnit celý krov. Finančně dostupnější by mohla být výměna tzv. kus za kus, kdy se mění pouze celý prvek za celý nový prvek. Výhodou těchto výměn je možnost využívat původní tesařské spoje – čepy, dlaby, osedlání, a dřevěné kolíky. Vyměněné prvky s tradičními spoji za čas zestárnou a jsou od původního krovu k nerozeznání. Je rovněž třeba dbát na to, aby nově vkládané dřevo bylo dostatečně vyschlé, bez brouků a hub. Podstatné v tomto případě je, aby povrch nových prvků byl buď osekán sekerou, což ale vyžaduje určitou znalost a zručnost, a nebo ohoblován. Dřevo nesmí mít hrubý, chlupatý povrch, neboť do něj rády vlétají dřevokazní brouci. Dřevo je náchylnější k napadení, z důvodu otevřeného povrchu (foto 4.32).
Foto 4.32 Detail jednoduchého spoje poukazující na to, že propracovanost tesařských spojů nebyla v tomto případě příliš precizní.
3. Částečná výměna prvku
Často bývají trámy napadené kolem zdiva a v místech, kde se navzájem setkávají a propojují. V tomto případě je nejvhodnější provést pouze částečnou výměnu prvku, s níž si zdatný tesař hravě poradí dle přiloženého obrázku. Staré a nové dřevo se vzájemně spojí celodřevěným šikomčelním plátovým spojem s dubovými hmoždíky a dřevěnými zámky. Tyto spoje se mohou používat na vazných trámech, pozednicích, na krokvích spíše ve spodních partiích. V tomto případě platí na dřevo stejné požadavky jako výše, ale navíc zde platí, že je třeba dávat pozor na dřevo rychle vysušené v sušičkách, protože v sobě má ještě stále dosti vlhkosti. Při jeho instalaci do krovu v daném prostředí rychle vyschne a spoje se smrští, vytvoří se mezi starým a novým dřevem mezery. Spoj je tím pádem volný a není zcela funkční v rámci celkového působení sil v konstrukci krovu. Nerovnoměrné zatížení krovu může mít z dlouhodobého hlediska podstatný vliv na statiku zděné části domu. Do časem rozevřených spojů se mohou vkládat klíny z důvodu, aby se celkový tlak spoje nesoustředil pouze v místech kolíků nebo klínků, ale aby se tlak roznášel i do ploch. Ani v jednom případě by se nemělo dřevo natírat fungicidními nátěry kontrastních např. zelených barev, ale měly by se používat přírodní pigmenty – hnědé (obr. 4.12 a 4.13).
Obr. 4.12 Dřevěný trám může být pouze lehce povrchově poškozený. Není nezbytně nutné ho měnit, nebo provádět jeho částečnou výměnu. Jeho statickou únosnost lze zvýšit příložkami, které tvoří dvě fošny přisazené k trámu z jeho boku a s trámem je spojit dostatečně dlouhými hřeby. V druhé variantě je možnost provést vyřezání trámu, doplnění pomocí tupého plátu případně šikmého plátu a doplnit celý spoj bočními příložkami.
Obr. 4.13 Nejpreciznější a řemeslně nejdokonalejší je však spojování starého a nového dřevěného prvku pomocí šikmočelných dřevěných spojů jištěných dřevěnými kolíky nebo hmoždíky, a nebo kombinací kolíků a hmoždíků. Tento typ spojů se dá použít na krokve, vazné trámy, stropní trámy. Důraz je zde kladen jednak na dobře vysušené nově vkládané dřevo a na řemeslnou zručnost.
Krytina
Jak již bylo naznačeno výše, hlavní krytinou banátských střech je pálená drážkovaná taška vyskytující se převážně na obytných domech, ale ve velké míře i na stodolách (foto 4.33 a 4.34). Tak by to mělo zůstat i do budoucna. Náhradní krytinou je plech, spíše výjimečně i lepenka. Pálená krytina bývá usazená převážně na latích, hřebenáče jsou usazené do malty. Po materiálové stránce se sice jedná o dražší krytinu vyskytující se na trhu, ale její životnost v dobré kvalitě dokáže přetrvat i několik desetiletí, ne –li celou generaci. Půdy banátských domů nebývají obývané. Půdní prostory jsou přirozeně provětrávané. Z tohoto důvodu je nezbytné odmítnout všechny soudobé doplňky k páleným taškám, jako jsou hydroizolační folie, nasávací mřížky u okapů, výduchové šablony pod hřebenem, atd. Zbytečně střechu prodražují a nepřinášejí jí žádná prokazatelná pozitiva. Pokud bude půda provětrávaná větracími okénky ve štítech, pak není důvod obávat se zvýšené vlhkosti mající negativní vliv na dřevěnou konstrukci krovu, ale ani na krytinu samotnou (foto 4.35 a 4.36).
Foto 4.33 Typickou krytinou banátských domů byla pálená taška.
Foto 4.34 Pálená taška se vyskytovala i na hospodářských staveních.
Foto 4.35 Novější krytinu na banátských domech tvoří převážně plech – v plátech na obytném domě, někdy i vlnitý plech převážně na hospodářských objektech.
Foto 4.36 Usazení pálené krytiny na latích, pohled z půdy
Pokud se vlastník rozhodne z finančních důvodů upřednostnit plech, bylo by dobré zopakovat velkoformátové hladké plechy spojované tradičním způsobem. Barva plechu by měla být dočervena, tak jak to je patrné na mnoha střechách dodnes. Je třeba zcela vyloučit soudobé krytiny mající vlnitý charakter, nebo se zavírají na zámky s falešnými falci. Stejně tak je vhodné nevnášet na střechy jiné barvy než cihelné nebo červené. Malebná střešní krajina by se z dálkových pohledů celá rozbila.
Na některých starých stodolách se dodnes nachází štípaný a částečně i řezaný šindel poměrně velkých rozměrů, jednoduše kladený. Jedná se o velmi starý typ krytiny, která vytváří v daném prostředí nebývale malebný prvek. Již jen samotné stáří a stopy lidských rukou našich předků na tomto typu krytiny si žádá ochranu. Bylo by nanejvýš vhodné, aby se tento typ krytiny zachoval, případně pouze lokálně doplňoval šindelem stejných tvarů. Pokud bude krytina celá poškozená, byl by její návrat v novém materiálu nejlepší variantou. Pokud bude používáno kvalitní dřevo, není nutná ani jeho impregnace, což dokazuje řada starých stodol, kdy šindel není dlouhodobě opatřována žádnými nátěry.
Foto 4.37 Opláštění komína dřevěným deštěním. Otázkou je, zda pod opláštěním je komín vyzděný z cihel, či jílová omazávka na proutěnou armaturu.
Foto 4.38 Opláštění komína dřevěným šindelem.
Foto 4.39 Cihelný komín s typicky uzavřenou hlavou pomocí předsazených cihel
Foto 4.40 Cihelný komín se zaklenutím doplněný omítkou s vytaženým límcem
1. Komínová tělesa nad úrovní střechy by měla být přezdívána v pálené cihle na maltu cementovou a měla by být zachována klenbička s předsazených cihel. Komínové těleso by mělo být omítnuto hladkou vápennou omítkou s přídavkem trasu nebo cementu a opatřeno bílým nejlépe vápenným nátěrem. V případě dřevěných komínů by bylo žádoucí provést jejich opravu v původním materiálu – ze šindele, z dřevěných desek, pokud to dovolí situace a způsob vytápění v domě. Nevyužívaná dřevěná tělesa by neměla být rušena, stejně tak by neměly být rušeny cihelné zbytky dymníků v půdním prostoru domu, protože se jedná o ojedinělé doklady způsobu topení.
2. Zbývající typy zděných komínů by měly být rovněž pietně opravovány, mnohdy mají z předsazených cihel drobné ozdobné lemy. Jsou vyzdívány z tvrdých zvonivých cihel a nebývaly omítané.
3. Je zcela nezbytné vyloučit soudobé plechové komínky, které úplně zkreslují střešní plášť a dodávají mu příliš moderního vzezření. Když je potřeba vystavět nové těleso, pak by to mělo být tradiční formou, tedy zděné z cihel. Nad rovinou střechy může být komín z režných cihel nebo z klasických a následně ještě omítaný.
Foto 4.41 Komínová hlavice je novým prefabrikovaným keramickým dílem. Střecha obytného domu je navíc netypicky doplněna pultovým vikýřem.
Foto 4.42 Pohled z půdního prostoru na těleso komínového dymníku, které se kónicky zužovalo směrem nahoru.
O projektu
Tyto stránky byly vytvořeny s podporou MZV ČR v rámci projektu společnosti Člověk v tísni jako pomoc krajanské komunitě v Banátu s cílem zachovat architektonické dědictví pro další generace.
e-mail: Ivo.dokoupil@pinf.cz
Další weby
www.banat.cz
vše o turistice v krajanských vesnicích
www.stream.cz
dokumenty z Banátu na televizi Stream.cz
Facebook
skupina Architektura Banátu na Facebooku